sobota 8. října 2011

Universeum, afterwork a Liseberg :o)

Blázinec před výletem do Norska mi zabránil podělit se s mými kamarády o některé zážitky, které jsme prožili, než jsme zvedli kotvy a vyrazili na sever. Takže jenom pár foteček z Universea - něco jako prales a velké akvárium uprostřed města - z afterworku a Lisebergu - asi největší lunapark ve Skandinávii (ale nechci kecat...) a s největčí falling tower Evropy :)
Universeum - Hned ze začátku malý úkol, kolik žab je na obrázku? :)

Jeseter a jakási trubka...

Nebylo to úplně jednoduché tady něco vyfotit, ale zrovna zde na obrázku hrozně moc ošklivej krab... Na fotce to moc poznat není, ale změřit ho má bezmála půl metru...



Rejnok... Stále plaval dokola a vždycky, když byl u nás, tak nás postříkal, nejdřív jsem si myslela, že se mu na nás něco nezdá, ale pak mi to došlo... Jednoduše si chtěl s náma plácnout :)

Hvězdice a další obludy... :)

Zde na obrázku Nemo...


A zde Dori v novém žlutém oblečku a s proužkovaným frajerem... Že jí to ale sluší :)


A byly zde i žraloci, tohle byl vcelku macek... Zdálo se, že žijí vcelku v poklidném soužití se spoustou dalších ryb, ale byly jsme svědky i toho, jak to vypadá když mají hlad... Poklidné soužití se změní v malá rybí jatka. Zákon přírody...


V řadě za sebou... (rybičky plavou)


A byl tam i žralok piloun či pilous, nejsem si úplně jistá. To byl vážně kolík... Jak vidíte, v akváriu byl vytvořen tunel, aby si lidé připadali opravdu jako pod vodou. A kdo si to užíval nejvíc, byl právě tenhle žralok. Po několika minutách jsme zjistili, že život v akváriu je asi normálně opravdu nuda, tak je potřeba najít si vhodnou zábavu. Tenhle žralok to vymyslel po svém, udělal si z akvária malou skluzavku. Lehnul si na tunel, chvilku jen tak nečinně ležel a když ho to přestalo bavit, sklouznul se dolu. Těžko říct, jestli se jenom předváděl před turisty, ale podle Vaškova výrazu se zdá, že to opravdu funguje :)


Byl to opravdu kus ryby... A ten zvláštní výraz...


Důkaz, že je to opravdu žralok.


A pak jsme byli v deštném pralese.


A byly tam opičky...


A žáby...


A další jezírka a velké ryby.


Když už bylo přírody dost, mohli jsme se stát kosmonauty a hurá do vesmíru...


Stačí vzít to za správný konec a můžete mít svět ve svých dlaních...


Zpátky ve škole... Pouze malá ukázka stavby mostů před školou. Nakonec stálo sedm mostů, které přemostily kašnu na obrázku. Mám z toho trochu pocit, že u nás ve škole něco chybí...


Cesta ze školy domů a Ostkupan, náš dočasný domov, na obzoru :)

 Můj pohled z okna, duha a mraky :)


 A teď už na dlabanec... Můj a Kubův talíř na Afterwork v naší oblíbené hospůdce. Bylo to moc dobrý, ale vzhledem k tomu, že mají vždycky to samé, musíme to příště zkusit zase někde jinde :)


Mňam...


A další architekti, kteří se zde schází. Dá se říct, že v pátek večer se to tu hemží studenty...


To už je Liseberg a parádní řetízkáč... Tam jsem radši nelezla, můj žaludek už není, co býval :)

A nebo, že bysme se svezli v parádním fáru? :) Tenhle kolotoč byl vážně domyšlenej, byla tam i benzínka a garáž, ze které vyjíždělo auto...


Garáž a posezení v kufru :)


A další parádní atrakce, bylo tak krásně, že nikomu ani nevadilo, že se tady úplně zmáčí... Koneckonců, na konci byla sušící skříň na člověka. My jsme to ale také pozorovali poze z povzdálí :)


Pohled přes vodu na další atrakce a jednu falling tower.


Za mostem nejvyšší falling tower v Evropě, bohužel nefungovala, asi už nebyla její sezóna, tak jsme museli na menší, ale myslím, že nám to úplně stačilo :)


Voda a mizící kachničky...


Papparazi :)


Které vám padnou nejlépe? Já jsem měla ruce skoro jako Tina Turner, no nevím, jestli to může něco znamenat :)


A sem jsme se těšili asi úplně nejvíc...


Úžasná dřevěná konstrukce a úžasnej zážitek. Počkali jsme si pěkně na první místa ve vláčku a rozjeli to... A strach ze zběsilé jízdy umocňoval ještě děsivý pocit, že se každou chvilku majznete o dřevěnou konstrukci do hlavy... Paráááda :)


Vašek a jeho Harley či co :)


Při čekání na falling tower nám každou chvilkou prolítlo cosi kolem hlavy... Brrr, nebyl to hezký pocit, hlavně pro naše žaludky, které už zakusily divokou jízku na horské dráze...


A zase... :)


A tam jsme byli potom... Byla to falling tower, která vás pomalu vyveze nahoru, tam vás trošku vycuká a pak fíííííí dolu... Nejlepší hláška dne byla, když jsme seděli s Vaškem nahoře a já okouzlená překrásným výhledem na pozdně odpolední Göteborg, v jehož ulicích se nenápadně povalovaly cáry mlhy a zářily ve slunci, jsem zasněně pronesla: "To je krása, co?" A dostalo se mi odpovědi: "Hm, a víš, že musíme ještě dolu?" :)))


Dřevěná dráha z větší dálky, je to vážně úžasný dílo...

A zdaleka jsem nebyla sama, kdo si jí fotil :)

Žádné komentáře:

Okomentovat