úterý 11. října 2011

Norsko pěkně od začátku :)

Teď je přede mnou nelehký úkol. Ráda bych vás seznámila s naším výletem do Norska, ovšem fotek jsou spousty, tak to vidím na několik dní... Takže začneme pěkně od začátku... Do Norska jsme jeli se školou od pondělí do pátku. Ale samozřejmě, protože jsme architekti, nejeli jsme se kochat krásnou Norskou přírodou, ale krásnou Norskou architekturou, která teď roste jako houby po dešti. Norové jsou totiž děsivě zazobaný a tak dohání, co v dřívějších chudých dobách nestihli. Jet do Norska je tedy opravdu zážitek, ale nezapomeňte si doma naditou peněženku :). Takže, chcete-li tip na práci (platí tedy zvláště pro architekty, protože je tady spousta uplatnění i pro architekty na volné noze...), naučte se Norsky a hurá na sever! Průměrný plat architekta v českých korunách v Norsku je asi 80 - 90 tis. měsíčně :).

Ale nejprve, ještě než jsme překročili hranice Norska, zastavili jsme se na rychlou zastávku ve Vityckle rock art museum. Je to budova, která je jakousi úvodní bránou do následného skanzenu z doby bronzové. Hlavním účelem celého areálu je tedy seznámit návštěvníky s tím, jak se tady na severu kdysi žilo a stavělo.

Tak takhle vypadaly domečky původních obyvatel Skandinávie.

Uvnitř... Kuba a Korentin :)



Chtěli byste tady bydlet? :)

A toto už je samotné Vityckle muzeum - architekt Carl Nyrén, z roku 1998. Tvarem připomíná koráb, což je vcelku typické pro severskou architekturu, kde mají velice blízko k moři a k přírodě jako takové. Samozřejmě je postavené ze dřeva. Před muzeem pár francouzských turistů :)... (Naši kamarádi z Francie...)




Vnitřní prostor opravdu připomínal velkou loď...

Měděný strop v restauraci...

Restaurace a Ipek z Turecka samozřejmě s foťákem :) (To jsem ještě nevěděla, že s ní budu večer spát v manželský posteli... No vlastně jsem ještě ani nevěděla, jak se jmenuje... :)

Další obláčkový strop. A seznam Světového kulturního dědictví...


Stále uvnitř muzea...
A ještě jedna zvenčí :)


A toto už je Lillehamer za fjordem. Tam jsme dvě noci bydleli a bylo to tam úžasný...


Lillehamer ještě jednou, to už jsme se pomalu blížili přes most do městečka.


A před tím, než jsme mohli jít do hotelu a do hajan (vtípek... :) jsme navštívili ještě jedno muzeum... Tentokrát to bylo muzeum vystavěné na památku spisovatelky, která získala Nobelovu cenu: Sigrid Undset. Ale nějak jsme to úplně nepochopili. Jmenovalo se to Bjerkebæk, nové centrum pro návštěvníky od architekta Carl-Viggo Hølmebakk. A bylo vystavěno u vstupu do zahrady k domečkům, ve kterých Sigrid bydlela někdy z počátku devatenáctého století. Ale domečky byly prý přestěhovány, a tak tady vůbec prý nebydlela... No, rozumíte tomu? Já ne... Ale centrum bylo hezký... :)

Oblíbená Norská machrovinka... Strom? Tak ho obejdem...

Zaměřte se na detaily... Strop, jak si hraje se světlem a stínem a sloupy venku jakoby už byly skoro součástí lesa za nimi... Příroda je asi nejzákladnější téma severské architektury... Hezký, že jo? :)


Kde je ještě uvnitř a kde už je venku? :)  (uvnitř)



A záleží na tom opravdu tolik? Kdy jsme ještě vevnitř a kdy už jsme venku? :)  (venku)


No a tady prý Sigrid původně bydlela... Romantická lavička, kde sedávala někdy v období, kolem 50. let. A ten romantický výhled... Počkat, vždyť tady ten dům původně prý nestál... To je bordel :)


Ale každopádně krásné místo pro život... Tady bych se bydlet nebála... I když, možná trošku jo... V zimě :)


Mám jí... Vítěz mezi zmrzlíky :)

Potůček na zahradě

Zato tahle soutěž prohlárala na plné čáře... Hřeje se vevnitř a navíc je umělá : /


A tohle už je náš hotýlek. Teda, jenom hlavní budova... Ve skutečnosti jsme byli rozházeni po menších domečkách kolem, v každém byly čtyři menší byty a byt měl kuchyňku, dvě koupelny, obývák a tři pokoje po dvou, takže jsme se museli s klukama spojit ještě s další trojicí a to bylo dobře, protože jsme potkali tři moooc bezva holky. Konečně taky nějaký kamarádky, začínalo mi z těch kluků trošku hrabat :) Někdy je prostě potřeba podrbat si o nechtech... Jéžiš, co to plácám :))) Ale pěkně si nás v tomhle hotýlku rozmazlili, na to, co nás pak čekalo v Oslu jsme fakt nebyli psychicky připravený... Ale o tom až později, teď krásy Lillehamru...

Nebo nejdřív krásný holky :) Yemi vlevo (Hong Kong, ale Yemi je vlastně jen jedno z jejích jmen, to anglický, v čínštině se jmenuje něco jako: Ho Kai - en a v Kantonštině - jazyk v Hong Kongu- Ho - hoy yen - hm, asi by mě roztrhla, kdyby viděla, jak jsem napsala její jméno, berte to jenom orientačně :) ) a Ming-Yu vpravo (Taiwan, ta už to nemá tak složitý, ale my jsme jí stejně pro zjednodušení dali přezdívku Miny). No a právě jdou od grilu, který jsme měli dá se říci na terase našeho bytečku...

A v tomhle pokojíčku jsem bydlela s Ipek... Romantické ne? Viděli jsme se ten den prakticky poprvé a hned takové intimnosti :))) Všichni si náš pokojíček samozřejmě museli vyfotit, protože ostatní měli palandu :) A hádajte, kdopa to tu žije nezdravě a pije Coca - Colu? Moje první za celý výlet na sever - byla ve slevě :)))


No a teď něco málo z Lillehamru. Tady je Vašek a za ním domeček s legračním komínem :)

Dům s děravou plechovou fasádou. Tak jsme přemýšleli, jakou může mít funkci kromě toho, že se tam chtá bordel :)


Spousta a spousta děr :)


A tady už hlavní třída Lillehamru.... Teď se toho tu ještě moc neděje, městečko ožívá zimní sezónou...


Tak ještě jednu fotečku a teď honem pro pivko (brrr... pekelně drahý...) a něco k snědku, ať zítra na kostelíčku neumžeme hlady... Na ten jsem se moc těšila, ale ten až zítra :). Teď jdeme hrát s holkama hry a pít pívko... :)

Žádné komentáře:

Okomentovat